Znáte to, foťák má dneska kde kdo, lapači snímků jsou snad všude. I já jsem jeden z nich. Fotit digitálně jsem začal někdy kolem roku 2004, takže jsem v podstatě fotograf nováček. Nemůžu se porovnávat s někým, kdo fotí již dvacátým rokem a má perfektně zvládnutou techniku, říká mu něco pojem "černá komora" nebo "ustalovač". Nene, o tom já nic nevím.

Nemám rád "připravené focení". Děti v Iráku na hořící skládce koukající do nebe, cyklista hodinu pózující na trati před závodem nebo aranžované fotky sportovců - tyhle fotky rád přenechám ostatním. Mám rád zachycení okamžiku. Hasič hasí, na setinu vteřiny mrkne do objektivu, blejsk a hasí dál. Politik rozmáchne před voliči rukama, na vteřinu, blejsk a je to tam.

Doufám v to, že mě nikdo nebere jako profesionálního fotografa. Fotím z jednoduchého důvodu - baví mě to. Neříkám, že moje fotky jsou hezké, vynikající, špatné, hnusné… Moje fotky prostě jsou :-)

Vybavení nosím všude s sebou, nikdy totiž nevíte, kdy se může hodit. Některé okamžiky se neopakují.

To, že se mé fotky občas objevují v novinách, mě nutí nezakrnět a zkoušet pořád něco nového, objevovat rozmanitosti fotografie. Třeba to časem dotáhnu někam výš. Nebo taky ne. Víte co, necháme to osudu, áno? :-)

Ukázky naprosto normální fotek z běžného života jsou k vidění na Foto.Šafus.eu.

Občas mi lidé říkají zvrácený fotograf, to zrovna když ostatní hasí rukama i nohama všechno kolem sebe a já odmítám hasit, protože jsem fotograf. Ale už jsem si zvykl.

Tímhle to všechno začalo.

Nejdřív osobní stránky, potom "webové stránky" rodinným příslušníkům, začátek věnování se PHP, sledování vývoje systému phpRS, neoficální stránky školy, spolupráce s ostatními (díky!) a jsem tam kde jsem.

V současné době mi většina nových webů běží na systému Wordpress, vyjma větších projektů, které je lepší vytvořit od píky s použitím některých PHP frameworků pro základní věci. Také připravuji vlastní redakční systém SchooMI.

Momentálně však nenabízím komerční tvorbu webových stránek, soustředím se na správu a tvorbu stránek, které jsou mi osobně blízké.

Tak primárně se snažím studovat (UHK FIM IM5). Za pár let ze mě snad bude "inženýr", což mi podle některých názorů blízkých přinese netušené možnosti při hledání zaměstnání. Já se nad tímto názorem jenom usmívám :-)

Protože se řídím zásadou "co si neuděláš, to nemáš", začal jsem pro gymnaziální web i fotit. Díky tomu si mě vyhlídli varnsdorfští hasiči a v současnosti máte skoro jistotu, že jakmile Varnsdorfem zní zvuk sirén vyhlašujících poplach, někde blízko místa události se budu vyskytovat i já s foťákem.

Díky focení pro hasiče si mě odchytil jak Děčínský deník, tak i Hlas Severu a máte tedy možnost potkat mou fotku občas i v novinách nebo na webu.

No a když sloučíte hasiče, média, internet a fotografie, vyjde vám internetový server Požáry.cz, kde v současné době působím jako redaktor.

V celém koloběhu účinkují lidé, kterým tímto děkuji a moc si vážím toho, že mi dali šanci. Pokud bych nezačal na gymnáziu dělat stránky a fotit, nedostal bych se k focení hasičů, následně bych se nedostal k focení pro noviny, …

Někdo by se mě teď mohl zeptat: "A co budeš dělat dál?" - já bych mu odpověděl: "Nevím". Zvykl jsem si brát věci tak jak přicházejí, takže velké plány do budoucna nemám. Možná budu řadový zaměstnanec v nějaké IT firmě, možná budu fotit pro Reuters, možná objevím ropný vrt, možná ho prodám šejkovi… Uvidíme co přijde.